Za 55 dní, které jsme potřebovali na cestu z Novo Mesto do Vladivostoku, ujel Matija s vozem více než 12 000 km, z toho více než 10 000 po Rusku. To byla pro vozidlo i vybavení jedna z nejnáročnějších zkoušek

Kdekoli jsme se zastavili, zejména v Rusku, upoutala naše vestavba pozornost. Ve městech se u nás mnoho lidí zastavovalo a prosilo, zda mohou nahlédnout do interiéru obytného vozu. V některých případech se nám to nezdálo  bezpečné, a tak jsme rychle pokračovali dál v cestě. Lidé byli zvědaví, co je uvnitř, jestli máme kuchyň, sprchu nebo kolik se dovnitř vejde lidí. Absolutně nejlepší ohlas měla postel, která se pohybuje nahoru a dolů.

Představte si oblast dlouhou 2054 km, mezi jejímž dvěma konci se nachází jen několik malých vesnic. Taková byla naše cesta z Čity do Habarovski. Čerpací stanice byly od sebe vzdáleny nejméně 200 km. I za Chabarovským krajem byl terén dalších 1600 km kopcovitý, a to až do Irkutska. Silnice byly čím dál v horším stavu, což pro mě na kole nebyl takový problém, protože jsem mohl jet pomaleji a vyhýbat se dírám ve vozovce. Matija to měl ale mnohem horší. Terén, ve kterém jsme Twin testovali, by opravdu hodně aut nemuselo vydržet. Vědomí, že mám s sebou takovou oporu v podobě ložnice, kuchyně a koupelny připravené, kdykoli je budu potřebovat, bylo k nezaplacení. Pomohlo mi to zvládat cestu bez velkého stresu.

Někdy jsem ujel 250 km, jindy 320 a některé dny jen kolem 110 denně. Není nic příjemného dostat na cestách střevní chřipku, ale naštěstí jsem v Twinovi měl vše, co jsem potřeboval, abych se co nejdříve uzdravil a mohl pokračovat v cestě. Matija s autem mi umožnili soustředit se výhradně na cestu. Čas od času jsme se zastavili na jídlo v některé z restaurací u cesty, hodně jsme si ale sami vařili v autě, což bylo snadné, protože jsme v něm měli vše potřebné.

Musel jsem si s sebou vzít poměrně hodně vybavení. Náhradní kolo, fotoaparáty, objektivy, stativy, 10 velkých baterií na kolo, cyklistické oblečení do každého počasí. Většina z toho byla uložena v zadní části vestavby, ke které jsme měli přístup zepředu (zevnitř) i zezadu (zvenku).

Je důležité říct, že během 12 000 km, které jsme s vozem Twin ujeli, jsme s ním neměli žádné problémy. Žádné píchlé pneumatiky, problémy s benzínem nebo poruchy s vodou. Pro jistotu jsme s sebou měli dva náhradní kanystry s benzínem, ale během 55 dnů nepřetržité jízdy jsme je ani jednou nepotřebovali. Poslední den 1. etapy byla vestavba ve stejném stavu jako v den, kdy jsme ji poprvé vyzvedli. Všechny zásuvky a skříňky byly zcela funkční, i když jsme je trochu zneužívali tím, že jsme na nich sušili oblečení a podobně.

Pro Twin Supreme SGX 640 to byla rozhodně velká zkouška, ale bez něj by byl můj projekt o mnoho těžší, možná dokonce nemožný.